Stanovy hnutí

ČÁST I.

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1 – Název, sídlo, obvod působnosti a právní povaha

1. Název politického hnutí: NEZÁVISLÍ
2. Zkratka: NEZ
3. Sídlo hnutí: Raisova 1066/6, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory
4. Politická činnost se vztahuje na celé území České republiky
5. Hnutí je právnickou osobou ve smyslu § 3, zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících.
6. Hnutí má svůj znak. Hnutí může mít prapor či jiné symboly.

Článek 2 – Programové cíle hnutí

1. Hlavní zásadou politiky politického hnutí NEZ (dále jen hnutí) je prosazování reálné politiky na základě demokratických principů, občanské rovnoprávnosti a vzájemné tolerance cestou parlamentní a přímé demokracie.
2. Smyslem činnosti hnutí je umožnit politicky organizovaným i politicky neorganizovaným občanům aktivní účast na správě obcí, krajů a státu.
3. Hnutí usiluje o co nejlepší řešení správy společnosti a o to, aby funkce ve státních orgánech, orgánech samosprávy a dalších institucích České republiky vykonávaly osoby politicky věrohodné a občansky bezúhonné.

ČÁST II

ČLENSTVÍ V HNUTÍ

Článek 3 – Členství

1. Členství v hnutí se dělí na:
   1. členství řádné
   2. členství čestné
2. Členství v hnutí je neslučitelné se souběžným členstvím v jiné politické straně nebo hnutí registrované MV ČR. Dále je neslučitelné s kandidaturou na veřejnou funkci za takovouto politickou stranu či hnutí. Ve výjimečných případech může kandidaturu člena hnutí za jiný politický subjekt schválit Republiková rada dvoutřetinovou většinou členů.

Článek 4 – Vznik řádného členství

1. Řádným členem hnutí se může stát osoba starší 18 let na základě písemné přihlášky, jejíž součástí je životopis, čestné prohlášení o politické a občanské bezúhonnosti a kterou doporučí a potvrdí svými podpisy tři členové hnutí. V případě, že o přijetí uchazeče rozhoduje krajská či Republiková rada, musí být součástí přihlášky též označení místního sdružení, ve kterém má uchazeč zájem pracovat a souhlas tohoto místního sdružení.
2. Členství v hnutí vzniká dnem, kdy o přijetí uchazeče rozhodlo na základě přihlášky dle odst.1 příslušné místní sdružení. V případě, že místní sdružení není založeno, rozhoduje o přijetí uchazeče příslušná krajská rada, v případě, že krajské sdružení není založeno, rozhoduje o přijetí uchazeče Republiková rada.
3. Přijatý uchazeč je členem toho místního sdružení, které ho do hnutí přijalo. V případě, že o přijetí rozhodovala krajská nebo Republiková rada, se uchazeč stává členem toho místního sdružení, které mu určí.
4. Důvody pro nepřijetí za člena hnutí musí být uchazeči písemně sděleny do třiceti dnů ode dne, kdy takto bylo rozhodnuto.
5. Proti rozhodnutí o nepřijetí za člena hnutí se může uchazeč odvolat do třiceti dnů ode dne sdělení o nepřijetí k příslušné krajské rozhodčí komisi. Jestliže krajská rozhodčí komise není ustavena nebo byl-li přijímán Republikovou radou, k Republikové rozhodčí komisi.
6. Krajská rozhodčí komise (resp. Republiková rozhodčí komise) rozhodne o odvolání nejpozději do dvou měsíců ode dne jeho doručení takto:
   1. odvolání uchazeče zamítne;
   2. určí jiné místní sdružení v obvodu své působnosti k novému projednání členství a sdělí tomuto místnímu sdružení důvody, pro které nebyl uchazeč přijat; pokud ani takto určené místní sdružení uchazeče nepřijme, není možnost dalšího odvolání.

   Proti rozhodnutí příslušné rozhodčí komise není přípustné další odvolání.

Článek 5 – Přerušení a obnovení členství

1. Místní sdružení přeruší svému členu členství v hnutí v případě, že:
   1. bylo proti němu zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin a to nejdéle do 3 měsíců po pravomocném rozhodnutí ve věci;
   2. vyhoví písemné žádosti svého člena o přerušení jeho členství, pokud člen začne vykonávat zaměstnání, ve kterém je členství v politickém hnutí zákonem zakázáno;
   3. vyhoví písemné žádosti svého člena o přerušení jeho členství z důvodů hodných zvláštního zřetele.
2. O obnovení členství v hnutí rozhoduje místní sdružení na základě písemné žádosti člena do 30 dní ode dne kdy byla místnímu sdružení taková žádost doručena.
3. O přerušení a obnovení členství informuje místní sdružení bezodkladně krajskou a Republikovou radu.
4. Po dobu přerušení členství se na člena vztahuje ustanovení článku 3 odst. 2 stanov.

Článek 6 – Zánik řádného členství

1. Členství v hnutí zaniká:
   1. doručením písemného oznámení člena o ukončení členství v hnutí,
   2. úmrtím člena hnutí,
   3. zrušením členství,
   4. nezaplacením ročního členského příspěvku do 30.6. stávají­cího roku,
   5. vyloučením.
2. Ke zrušení členství může dojít pouze z těchto důvodů:
   1. nezaplacením členského příspěvku ani po opakovaných prokazatelných výzvách;
   2. pro závažné či opakované porušení stanov;
   3. pro maření úsilí o plnění volebního programu hnutí;
   4. v důsledku pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin, a to ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se příslušné místní sdružení nebo orgány hnutí o této skutečnosti dozvěděly;
   5. pro více než jednoletou a nezdůvodněnou neúčast na činnosti hnutí;
   6. pro aktivní účast na činnosti jiných politických subjektů bez souhlasu Republikové rady nebo Republikového sně­mu;
   7. pro porušení čl. 3 odst.2 stanov.
3. Členská schůze místního sdružení může rozhodovat o zrušení členství v hnutí jen v případě svého člena. O zrušení členství rozhoduje dvoutřetinovou většinou svých členů. Na tuto schůzi musí být člen, o jehož členství se jedná, prokazatelně písemně pozván nejméně 7 dní předem. V pozvánce musí být uvedeno, že se bude jednat o zrušení členství pozvaného člena. V případě jeho neomluvené neúčasti může mu být členství zrušeno v jeho nepřítomnosti. Rozhodnutí o zrušení členství musí být členu prokazatelně doručeno. Rozhodnutí členské schůze o zrušení svého členství může člen napadnout do 30 dnů od doručení tohoto rozhodnutí podáním ke krajské rozhodčí komisi, která rozhodne do 60 dnů od jeho obdržení. Její rozhodnutí musí být členu prokazatelně doručeno. V případě, že příslušná krajská rozhodčí komise není ustavena, rozhodne Republiková rada, která krajská rozhodčí komise toto podání projedná. Proti jejímu rozhodnutí se člen může odvolat do 15 dnů k Republikové rozhodčí komisi, která rozhodne s konečnou platností. Rozhodnutí o odvolání musí být prokazatelně doručeno jak členu, který se odvolal, tak místnímu sdružení, jehož rozhodnutí bylo napadeno. Rozhodnutí o zrušení členství a o výsledku podání a odvolání se dávají na vědomí krajské a Republikové radě.
4. Republiková rada je oprávněna dvoutřetinovou většinou všech svých členů rozhodnout o zrušení členství v hnutí kteréhokoliv člena hnutí. Na zasedání Republikové rady, na kterém je zrušení členství projednáváno, musí být člen hnutí, o jehož členství se jedná, prokazatelně písemně pozván nejméně 7 dní předem. V pozvánce musí být uvedeno, že se bude jednat o zrušení členství pozvaného člena. V případě jeho opakované neúčasti může mu být členství zrušeno v jeho nepřítomnosti. Rozhodnutí o zrušení členství musí být členu prokazatelně doručeno. Proti tomuto rozhodnutí o zrušení členství je přípustné odvolání k Republikové rozhodčí komisi. Odvolání se doručuje předsedovi hnutí, Republikové revizní komisi a Republikové rozhodčí komisi. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolatel má právo se jednání Republikové rozhodčí komise zúčastnit a hájit se.
5. Člen, jemuž bylo členství v hnutí zrušeno, se může ucházet o nové členství nejdříve po jednom roce ode dne, kdy bylo členství zrušeno.
6. Člen může být z hnutí vyloučen, jestliže zvlášť hrubým způsobem porušil povinnosti, vyplývající z jeho funkce v hnutí. O vyloučení člena rozhoduje Republiková rada, Republiková revizní komise a Republiková rozhodčí komise, každá dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Na zasedání Republikové rady, na kterém je vyloučení projednáváno, musí být člen hnutí, o jehož členství se jedná, prokazatelně písemně pozván nejméně 7 dní předem. V pozvánce musí být uvedeno, že se bude jednat o vyloučení člena. V případě jeho opakované neúčasti může být vyloučen v nepřítomnosti. Rozhodnutí o vyloučení musí být členu prokazatelně doručeno. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání k Republikovému sněmu. Odvolání nemá odkladný účinek a musí být podáno do třiceti dnů. Odvolání se doručuje předsedovi hnutí, Republikové revizní komisi a Republikové rozhodčí komisi. Odvolatel má právo se této části jednání Republikového sněmu zúčastnit a hájit se.
7. Zrušením členství či vyloučením člena, který do té doby zastával jakoukoliv funkci, končí jeho funkční období v této funkci.

Článek 7 – Práva a povinnosti řádných členů

1. Každý člen má stejná práva a povinnosti a nesmí být diskriminován ani zvýhodňován z důvodů národnosti, rasy, vzdělání, věku nebo pohlaví.
2. Člen hnutí má v rámci těchto stanov právo:
   1. volit a být volen do všech orgánů hnutí, člen, který je členem revizní komise (revizorem) nebo rozhodčí komise kterékoli úrovně, nemůže být v témž období zvolen do rady kterékoli úrovně; člen může na svou funkci rezignovat, avšak rezignace je platná od doby, kdy ji příslušný orgán vzal na vědomí;
   2. účastnit se tvorby odborných a volebních programů hnutí a jejich realizace;
   3. účastnit se tvorby kandidátních listin do zákonodárných sborů a zastupitelských orgánů;
   4. být informován o činnosti orgánů hnutí;
   5. hlasovat při rozhodování v orgánech hnutí jen v souladu se svým svědomím;
   6. účastnit se členských schůzí místního sdružení a akcí pořádaných hnutím;
   7. účastnit se jednání kteréhokoliv orgánu hnutí, pokud se jednání týká jeho osoby;
   8. předkládat návrhy, stížnosti a podněty (dále jen podněty) orgánům hnutí na příslušné úrovni; na písemně podané podněty je příslušný orgán hnutí povinen písemně odpovědět do 30 dnů od prvního zasedání po doručení podnětu;
   9. na poskytnutí právní pomoci, je-li stíhán nebo pronásledován pro svou politickou činnost, související s jeho činností pro hnutí;
   10. svobodně vyjadřovat v příslušných orgánech hnutí své názory, svá stanoviska k činnosti a politice hnutí i k činnosti jednotlivých funkcionářů hnutí, aniž by byl za taková stanoviska postihován.
3. Člen hnutí má v rámci těchto stanov povinnost:
   1. dodržovat stanovy hnutí;
   2. platit řádně a včas členské příspěvky;
   3. svými postoji, vystupováním a činností prosazovat politiku hnutí;
   4. chránit a šetřit majetek hnutí;
   5. plnit povinnosti vyplývající z funkce, kterou přijal;
   6. plnit usnesení orgánů hnutí;
   7. podávat příslušným orgánům hnutí jimi vyžádané informace, týkající se činnosti hnutí nebo vnitřního organizačního systému;
   8. oznámit příslušným orgánům hnutí zahájení trestního stíhání proti němu pro úmyslný trestný čin a jeho výsledek.

Článek 8 – Čestné členství

1. Čestné členství může být uděleno, popřípadě odejmuto pouze usnesením Republikového sněmu hnutí na návrh Republikové rady.
2. Dokladem o udělení čestného členství je “Listina o udělení čestného členství“ vydaná Republikovou radou.
3. Čestné členství může být uděleno i členu jiného politického subjektu. Na čestného člena se nevztahuje ustanovení čl.3 odst 2.

Článek 9 – Členské příspěvky

1. Výši členských příspěvků řádných členů za každý započatý kalendářní rok stanovuje republikový sněm. Výši mimořádných příspěvků si stanoví každý člen hnutí individuálně, přičemž souhrn řádných a mimořádných příspěvků člena nesmí celkem přesáhnout částku 50.000 Kč ročně.
2. Za výběr členských příspěvků zodpovídá místní sdružení.
3. Dělbu výnosů z členských příspěvků určuje Republikový sněm.

ČÁST III

ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY A ORGÁNY HNUTÍ

Článek 10 – Organizační členění

1. Organizační jednotkou na místní úrovni je místní sdružení. Orgány místního sdružení jsou členská schůze, rada místního sdružení a revizní komise (revizor).
2. Organizační jednotkou na krajské úrovni je krajské sdružení. Orgány krajského sdružení jsou krajský sněm, krajská rada, krajská revizní komise a krajská rozhodčí komise.
3. Orgány na republikové úrovni jsou Republikový sněm, Republiková rada, Republiková revizní komise a Republiková rozhodčí komise. Nejvyšším orgánem hnutí je Republikový sněm.
4. Organizační jednotky dle bodu 1 a 2 mohou působit jen na základě platné licence, vydané Republikovou radou. Licence je osvědčením statutárního orgánu hnutí, prokazujícím příslušnost organizační jednotky k hnutí a jeho věcnou a územní působnost.
5. Územní působnost místních sdružení určuje svým usnesením krajské sdružení
6. V obcích a městech mohou být zakládány a pracovat místní kluby příznivců hnutí NEZÁVISLÍ, kteří nejsou členy hnutí. Souhlas s užíváním názvu klubu a činností klubu uděluje krajská rada se souhlasem místního sdružení, pokud v dané obci, nebo městě působí. Není-li podle místa působnosti klubu založeno Krajské sdružení, uděluje souhlas s užíváním názvu klubu a činností klubu Republiková rada. Orgán, který souhlas dal, jej může i odebrat.

Článek 11 – Místní sdružení

1. Místní sdružení je základní organizační a politickou jednotkou hnutí.
2. Místní sdružení může působit, má-li platnou licenci Republikové rady.
3. Místní sdružení má minimálně 5 členů.
4. Zakládá se usnesením ustavující členské schůze, vzniká udělením licence Republikovou radou na návrh příslušné krajské rady.
5. Místní sdružení je členem krajského sdružení podle místa působnosti. Není-li krajské sdružení v daném kraji ustaveno, rozhodne Republiková rada po dohodě s tímto místním sdružením o krajském sdružení, do kterého bude zařazeno. Toto rozhodnutí platí do doby než v daném kraji krajské sdružení vznikne.
6. Za místní sdružení jedná zpravidla jeho předseda, nerozhodne-li jeho rada či členská schůze jinak.
7. Místní sdružení se zakládají zpravidla v obcích nebo městských částech, mohou však být zakládána i pro více obcí nebo městských částí.
8. Místní sdružení hospodaří s majetkem hnutí v souladu s platnými zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy podle Zásad hospodaření.
9. Místní sdružení zaniká:
   1. rozhodnutím dvoutřetinové většiny všech svých členů;
   2. rozhodnutím Republikové rady o odnětí licence, pokud se prokáže, že jeho činnost či činnost jeho funkcionářů je dlouhodobě v rozporu se stanovami hnutí; při zániku je místní sdružení povinno vyúčtovat a odevzdat příslušné krajské radě veškerý majetek, který spravovalo; členové zrušeného místního sdružení se na základě své žádosti stávají členy místního sdružení, určeného krajskou radou;
   3. pokud počet jeho členů klesne pod 5 a tento stav trvá déle než jeden rok. O poklesu členů pod tuto hranici je místní sdružení povinno bezodkladně informovat příslušnou krajskou a Republikovou radu.
10. Orgány místního sdružení jsou:
    1. členská schůze,
    2. rada místního sdružení,
    3. revizní komise (revizor).

Článek 12 – Členská schůze

1. Členská schůze je nejvyšším orgánem místního sdružení, který tvoří všichni jeho členové.
2. Členská schůze zejména:
   1. přijímá členy hnutí a rozhoduje o přerušení, obnovení a zrušení členství;
   2. stanoví počet členů rady místního sdružení a revizní komise (revizora);
   3. volí předsedu místního sdružení, popř. místopředsedu, hospodáře, revizní komisi (revizora) a další členy rady místního sdružení;
   4. volí delegáty krajského sněmu a jejich náhradníky;
   5. schvaluje rozpočet a zprávu o jeho plnění, výroční zprávu o činnosti a zprávu revizní komise (revizora);
   6. sestavuje kandidátní listinu pro volby do místní samosprávy a navrhuje kandidáty pro volby ostatní;
   7. rozpracovává usnesení vyšších orgánů na podmínky místního sdružení;
   8. koná se podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně a svolává ji rada místního sdružení;
   9. musí být svolána rovněž na žádost nejméně 30 % členů místního sdružení nebo na žádost příslušné krajské nebo Republikové rady a to nejpozději do 30 dnů po doručení písemné žádosti, ve které musí být uvedeny důvody pro toto svolání.

Článek 13 – Rada místního sdružení

1. Rada místního sdružení je jeho výkonným orgánem, který řídí jeho činnost mezi členskými schůzemi.
2. V čele rady je předseda místního sdružení, který svolává její jednání dle potřeby, musí však být svolána na základě žádosti jedné třetiny členů rady nebo na základě žádosti příslušné krajské nebo Republikové rady.
3. Rada místního sdružení je nejméně tříčlenná a zejména:
   1. zajišťuje úkoly místního sdružení, plnění usnesení členské schůze, krajských a republikových orgánů;
   2. předkládá členské schůzi návrh rozpočtu, zprávu o hospodaření a výroční zprávu o činnosti místního sdružení;
   3. svolává členskou schůzi a připravuje její program;
   4. vede evidenci členů místního sdružení;
   5. zajišťuje výběr členských příspěvků a jejich odvod.
4. Rada místního sdružení je volena nejdéle na dva roky. Vyhlášením výsledku voleb do rady místního sdružení končí volební období dosavadních členů rady.

Článek 14 – Revizní komise (revizor) místního sdružení

1. Revizní komisi tvoří nejvíce tři členové místního sdružení. Namísto revizní komise je u malých místních sdružení volen revizor. Zodpovídá se členské schůzi.
2. Revizní komise (revizor) je kontrolním orgánem místního sdružení, který zejména:
   1. kontroluje plnění přijatých usnesení;
   2. kontroluje způsob hospodaření a vyjadřuje se ke zprávě a plnění rozpočtu;
   3. kontroluje evidenci členů a výběr členských příspěvků;
   4. předkládá členské schůzi revizní zprávu;
   5. má právo zúčastňovat se jednání rady místního sdružení s hlasem poradním;
   6. upozorňuje radu místního sdružení na případné nedostatky;
   7. je podřízena příslušné krajské revizní komisi.
3. Revizní komise (revizor) místního sdružení je volena nejdéle na dva roky. Vyhlášením výsledku voleb členů revizní komise (revizora) místního sdružení končí volební období jejích dosavadních členů.

Článek 15 – Krajské sdružení

1. Krajské sdružení je organizační jednotkou hnutí na území vymezeném Republikovou radou, obvykle totožném s územím kraje.
2. Krajské sdružení je tvořeno všemi místními sdruženími příslušného kraje. K jeho založení je třeba nejméně tří místních sdružení, které písemně požádají Republikovou radu o svolání ustavujícího krajského sněmu a určení klíče k volbě delegátů na tento sněm.
3. Krajské sdružení vzniká zvolením členů do svých krajských orgánů, kterými jsou:
   1. krajský sněm,
   2. krajská rada,
   3. krajská revizní komise,
   4. krajská rozhodčí komise.

   Krajské sdružení může působit pouze na základě licence krajského sdružení, vydané Republikovou radou.

4. Za krajské sdružení jedná zpravidla předseda nebo radou pověřený její člen.
5. Krajské sdružení zaniká rozhodnutím krajského sněmu, pokud:
   1. pro tento zánik hlasuje minimálně 2/3 zvolených delegátů;
   2. počet místních sdružení, působících v tomto kraji klesne pod tři a tento stav trvá déle než rok;
6. Krajské sdružení zaniká rozhodnutím Republikové rady o odnětí licence, pokud se prokáže, že jeho činnost či činnost jeho funkcionářů je dlouhodobě v rozporu se stanovami hnutí; při zániku je krajské sdružení povinno vyúčtovat a odevzdat Republikové radě veškerý majetek, který spravovalo;
7. Proti rozhodnutí o odnětí licence se může krajské sdružení odvolat k Republikové Rozhodčí komisi, která potvrdí nebo zruší rozhodnutí Republikové rady, odvolání nemá odkladný účinek;
8. Při zániku krajského sdružení zanikají krajské orgány, tj. krajská rada, krajská revizní komise a krajská rozhodčí komise teprve tehdy, až tyto orgány protokolárně předají Republikové radě účetnictví, ostatní písemnou dokumentaci a veškerý majetek, který krajské sdružení spravovalo. V této době však mohou činit pouze úkony ke splnění této povinnosti.

   Zánik krajského sdružení potvrzuje Republiková rada zápisem ve svém usnesení.

9. Místní sdružení zaniklého krajského sdružení se na základě své žádosti stávají organizačními jednotkami krajského sdružení, určeného Republikovou radou.

Článek 16 – Krajský sněm

1. Krajský sněm je nejvyšším orgánem krajského sdružení, který zejména:
   1. určuje základní směry politiky ve svém kraji v souladu s programem a strategií hnutí;
   2. stanoví počet členů krajské rady, krajské revizní a krajské rozhodčí komise;
   3. volí předsedu, místopředsedu (y) a členy krajské rady, předsedu a členy krajské revizní a krajské rozhodčí komise a odvolává je z funkcí;
   4. volí na dobu dvou let delegáty Republikového sněmu a jejich náhradníky a navrhuje kandidáty do republikových orgánů hnutí;
   5. schvaluje výroční zprávu o činnosti, schvaluje rozpočet krajské rady a krajského sdružení a zprávu o jeho plnění, pokladní zprávu a zprávu krajské revizní komise, plán činnosti a zprávu o stavu členské základny;
   6. rozpracovává úkoly, uložené stanovami a usneseními republikových orgánů na podmínky krajského sdružení;
   7. sestavuje nebo se podílí na sestavování kandidátních listin pro vyhlášené volby na vyšší než místní úrovni;
   8. jedná a usnáší se o návrzích, které krajskému sněmu předloží Republiková rada.
2. Krajský sněm tvoří delegáti místních sdružení v působnosti krajského sdružení podle klíče určeného Republikovou radou. Při určování klíče může Republiková rada přihlížet k návrhu předloženému krajskou radou.
3. Krajský sněm svolává krajská rada zpravidla jednou za rok.
4. Mimořádný krajský sněm svolává krajská rada nejdéle do 30 dnů, požádá-li o to:
   1. minimálně 10 % členů hnutí sdružených ve všech místních sdruženích příslušného kraje;
   2. minimálně jedna třetina místních sdružení příslušného kraje;
   3. Republiková rada.
5. Žádost o svolání mimořádného krajského sněmu musí mít písemnou formu a musí obsahovat důvod pro svolání. Pokud o svolání mimořádného sněmu požádá Republiková rada a současně určí termín, do kterého má být takový sněm svolán, musí být tento termín dodržen.
6. Krajský volební sněm svolává krajská rada obvykle ke konci volebního období krajských orgánů hnutí. Vyhlášením výsledků voleb předsedy, místopředsedů a členů krajské rady, předsedy a členů krajské revizní komise a krajské rozhodčí komise končí volební období dosavadních členů těchto orgánů.

Článek 17 – Krajská rada

1. Krajská rada je výkonným orgánem krajského sdružení, který v rámci své působnosti zejména:
   1. v období mezi krajskými sněmy řídí a koordinuje činnost krajského sdružení v rozsahu daném usnesením stanovami, usneseními krajského sněmu, Republikového sněmu a Republikové rady;
   2. vede evidenci místních sdružení a jejich členů;
   3. vede evidenci majetku hnutí ve své správě a správě místních sdružení;
   4. zpracovává a předkládá krajskému sněmu návrh rozpočtu, návrh plánu činnosti, zprávu o hospodaření a pokladní zprávu, zprávu o činnosti krajského sdružení;
   5. svolává krajský sněm a krajské konference a připravuje jejich program
   6. ukládá nápravná opatření k odstranění nedostatků, zjištěných kontrolními orgány
   7. podle schválených zásad hospodaření a usnesení republikových orgánů hospodaří s rozpočtovými prostředky a svěřeným majetkem hnutí.
2. Krajská rada má zpravidla 5–11 členů a je volena nejdéle na dva roky.
3. Zasedání krajské rady svolává její předseda dle potřeby, nejméně však 4× ročně.

Článek 18 – Krajská revizní komise

1. Krajská revizní komise je kontrolním orgánem Krajského sdružení, která v rámci krajské působnosti zejména:
   1. kontroluje plnění usnesení Krajské rady;
   2. kontroluje dodržování zásad hospodaření a ostatních závazných interních předpisů hnutí; je podřízena Republikové revizní komisi;
   3. vyjadřuje se k návrhu rozpočtu a jeho plnění;
   4. předkládá Krajskému sněmu revizní zprávu;
   5. je nadřízeným orgánem revizní komise(revizora) Místního sdružení.
2. Krajská revizní komise má 3–5 členů a ve své činnosti je odpovědná Krajskému sněmu. Činnost komise řídí její předseda. Je volena nejdéle na dva roky. Komise se při své práci řídí stanovami, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy hnutí. Všechny orgány místních sdružení v kraji a krajského sdružení s výjimkou krajského sněmu a krajské rozhodčí komise jsou povinny spolupracovat s krajskou revizní komisí a na vyžádání jí poskytnout jakékoli doklady zprávy a informace, týkající se hnutí, v termínu jí určeném.
3. Předseda a členové krajské revizní komise mají právo zúčastnit se zasedání krajské rady a krajského sněmu s hlasem poradním.

Článek 19 – Krajská rozhodčí komise

1. Krajská rozhodčí komise je orgánem krajského sdružení, který v rámci krajské působnosti plní úkoly podle těchto stanov, řeší spory mezi členy navzájem a sporné otázky mezi místními sdruženími a navrhuje krajské radě a krajskému sněmu způsob řešení. Má 3–5 členů, je volena nejdéle na dva roky. Činnost komise řídí její předseda.
2. Komise se při své práci řídí stanovami, zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy hnutí.
3. Předseda a členové rozhodčí komise mají právo zúčastnit se zasedání krajské rady a krajského sněmu s hlasem poradním.

Republikové orgány hnutí

Článek 20 – Republikový sněm

1. Republikový sněm je nejvyšším orgánem hnutí, který svolává Republiková rada a v případě její nečinnosti předseda hnutí nebo Republiková revizní komise na žádost předsedy hnutí nejméně jednou za rok.
2. Republikový sněm zejména:
   1. schvaluje stanovy hnutí a jejich změny, strategii, programové cíle a další vnitřní dokumenty hnutí;
   2. rozhoduje o zásadních politických otázkách a politické činnosti hnutí;
   3. schvaluje rozpočet hnutí a Republikové rady, pokladní zprávu, revizní zprávu, zprávu o činnosti, včetně zprávy o hospodaření;
   4. rozhoduje o počtu členů republikových orgánů hnutí, kterými jsou Republiková rada, Republiková revizní komise a Republiková rozhodčí komise;
   5. volí nebo odvolává předsedu hnutí, místopředsedu (místopředsedy) a členy Republikové rady, předsedu, místopředsedu a členy Republikové revizní komise a Republikové rozhodčí komise; volba probíhá aklamací, není-li delegáty rozhodnuto o jiném způsobu volby;
   6. rozhoduje s konečnou platností o odvoláních proti rozhodnutím Republikové rady nebo republikových komisí, pokud těmito stanovami není dána příslušnost jiného republikového orgánu;
   7. rozhoduje o zrušení hnutí nebo o jeho sloučení s jiným politickým subjektem; v těchto případech je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech delegátů s hlasem rozhodujícím;
   8. může si vyhradit rozhodování o kterékoli otázce z pravomoci Republikové rady.
3. Jednání sněmu probíhá podle jednacího řádu a programu schváleného sněmem.
4. Účastníky sněmu jsou delegáti s hlasem rozhodujícím. Delegáti s hlasem poradním jsou předseda a místopředseda hnutí, členové Republikové rady, předsedové, místopředsedové a členové Republikové revizní a Republikové rozhodčí komise, pokud nejsou zvoleni krajskými sněmy jako delegáti s hlasem rozhodujícím. Dále předsedové a členové odborných komisí, pozvaní hosté a organizační pracovníci sněmu.
5. Mimořádný Republikový sněm svolává Republiková rada v případě potřeby nebo na základě žádosti nejméně 1/3 krajských sdružení nebo z naléhavých důvodů předseda hnutí nebo revizní komise.
6. Volební Republikový sněm svolává Republiková rada nebo z naléhavých důvodů předseda hnutí nebo Republiková revizní komise obvykle ke konci volebního období republikových orgánů hnutí. Vyhlášením výsledků voleb předsedy a místopředsedů hnutí, členů Republikové rady, předsedy a členů Republikové revizní komise a Republikové rozhodčí komise končí volební období dosavadních členů těchto orgánů.

Článek 21 – Republiková rada

1. Republiková rada je výkonným orgánem hnutí v období mezi zasedáními Republikového sněmu. Má 7 členů. Je tvořena předsedou, místopředsedou (místopředsedy) a dalšími členy. Je statutárním orgánem hnutí.
2. Republiková rada zejména:
   1. zajišťuje plnění usnesení Republikového sněmu;
   2. vede evidenci majetku hnutí a odpovídá za hospodaření s ním;
   3. vede republikovou evidenci členů a písemnou dokumentaci hnutí;
   4. schvaluje roční účetní závěrku pro předložení Republikovému sně­mu;
   5. rozhoduje o podmínkách zcizení, pronájmu a zastavení majetku hnutí;
   6. každoročně zpracovává rozpočet hnutí a Republikové rady a výroční zprávu, včetně zprávy o hospodaření a pokladní zprávy;
   7. svolává Republikové sněmy, včetně mimořádného a volebního a republikové konference;
   8. určuje klíč k volbě delegátů Republikových a krajských sněmů a ke složení republikových konferencí;
   9. připravuje program sněmu a sněmovní dokumenty (zprávu o činnosti za období mezi sněmy, zprávu o hospodaření, zprávu pokladní, zprávu o stavu členské základny a zprávu revizní komise);
   10. zabývá se připomínkami, podněty, dotazy a návrhy orgánů nižších stupňů organizační struktury;
   11. uděluje a odebírá licence místním a krajským sdružením ;
   12. připravuje pro volební sněm návrh kandidátky do republikových orgánů včetně návrhu jejich jednotlivých členů;
   13. schvaluje Zásady hospodaření;
   14. ukládá nápravná opatření k odstranění nedostatků, zjištěných kontrolními orgány
3. Republiková rada je zodpovědná za hospodaření hnutí v souladu s právními předpisy a Zásadami hospodaření.
4. K projednání aktuálních, konkrétních a zásadních politických otázek svolává Republiková rada konferenci hnutí.
5. Republiková rada může pověřovat své členy nebo skupinu členů specifickými úkoly a činnostmi a udělovat jim k tomuto účelu odpovídající pravomoci. Jimi přijatá opatření musí být schválena na nejbližším zasedání rady.
6. Republiková rada může jménem hnutí nabývat majetek a hospodařit s ním.
7. Za politické hnutí a Republikovou radu jedná navenek předseda hnutí, pověřený místopředseda nebo pověřený člen Republikové rady. Předsedu hnutí zastupuje pověřený místopředseda hnu­tí.
8. Pro řešení odborné problematiky může Republiková rada zakládat odborné komise, jejich členy mohou být i nečlenové hnutí. Předsedou musí být vždy člen hnutí. Zástupci odborných komisí se mohou účastnit jednání orgánů hnutí a konferencí s hlasem poradním.
9. Republiková rada má právo vydávat závazné interní směrnice a předpisy obsahově zaměřené na řízení hnutí.
10. Zasedání Republikové rady svolává předseda hnutí podle potřeby, nejméně však jednou čtvrtletně, dále na žádost 1/3 členů Republikové rady nebo na návrh Republikové revizní nebo Republikové rozhodčí komise. Z každého zasedání je pořizován písemný zápis.
11. Funkční období členů Republikové rady je nejdéle dvouleté.

Článek 22 – Předseda hnutí

1. Předseda hnutí je jeho představitelem, reprezentantem a mluvčím hnutí.
2. Zastupuje hnutí navenek. Ve výkonu své funkce se řídí stanovami, usneseními Republikového sněmu, Republikové rady, interními předpisy hnutí a jeho programem.
3. Svolává Republikovou radu a předsedá těmto orgánům.
4. Předseda hnutí je současně předsedou Republikové rady, nesmí být současně předsedou nebo místopředsedou krajské rady.
5. Předkládá Republikovému sněmu zprávu o činnosti a stavu členské základny.

Článek 23 – Místopředseda

Zastupuje předsedu hnutí na základě jeho pověření ve vymezených záležitostech a v době jeho nepřítomnosti ve všech záležitostech.

Článek 24 – Republiková revizní komise

1. Republiková revizní komise (dále v tomto článku jen komise) je nejvyšším kontrolním orgánem hnutí, který zejména:
   1. kontroluje plnění přijatých usnesení;
   2. kontroluje dodržování právních předpisů, Zásad hospodaření a dalších interních směrnic při zacházení s finančními prostředky na všech stupních organizační struktury hnutí;
   3. vyjadřuje své stanovisko ke zprávám o rozpočtu a hospodaření
   4. předkládá Republikovému sněmu revizní zprávu.

   Všechny orgány hnutí s výjimkou Republikového sněmu a rozhodčích komisí jsou povinny spolupracovat s Republikovou revizní komisí a na vyžádání jí poskytnout jakékoli doklady, zprávy a informace, týkající se hnutí, v termínu jí určeném.

2. Komise má 3–7 členů. Funkční období je nejdéle dvouleté.
3. Je nadřízena všem revizním orgánům hnutí.
4. Řídí se vlastním jednacím řádem a schází se dle potřeby, nejméně 2× ročně.
5. Předseda a členové komise mají právo zúčastnit se zasedání republikových orgánů s hlasem poradním.

Článek 25 – Republiková rozhodčí komise

1. Republiková rozhodčí komise (dále jen v tomto článku komise) je orgánem hnutí na republikové úrovni, který zejména:
   1. plní úkoly rozhodčího orgánu podle § 16a) zák.č. 424/1991 Sb. v platném znění;
   2. plní úkoly podle těchto stanov;
   3. posuzuje sporné otázky vznikající při aplikaci všech interních předpisů hnutí (včetně stanov), navrhuje způsob řešení a předkládá jej orgánu na tom stupni organizační struktury, na kterém spor vznikl;
   4. v období mezi sněmy provádí závazný výklad stanov.
2. Komise má 3–7 členů volených dle platného volebního řádu Republikovým sněmem. Funkční období je nejdéle dvouleté.
3. Komise se při své práci řídí platnými zákony, těmito stanovami, dalšími interními předpisy hnutí a usneseními Republikového sně­mu.
4. Komisi nepřísluší právo rozhodovat a zasahovat do řešení sporných otázek, týkajících se politických rozhodnutí hnutí.
5. Předseda a členové komise mají právo zúčastnit se zasedání republikových orgánů s hlasem poradním.

ČÁST IV

Článek 26 – Hospodaření hnutí

1. Majetek hnutí tvoří nemovitosti, věci movité, finanční prostředky, pohledávky, závazky a jiná aktiva či pasiva.
2. Za hospodaření s majetkem odpovídají organizační složky hnutí, které s ním hospodaří v souladu se “Zásadami hospodaření“.
3. Místní sdružení mohou vstupovat do závazkových vztahů jménem hnutí jen do výše svého schváleného rozpočtu a na základě předchozího písemného souhlasu krajské rady, jinak je tento úkon od počátku neplatný.
4. Krajská sdružení mohou vstupovat do závazkových vztahů jménem hnutí jen do výše svého schváleného rozpočtu a na základě předchozího písemného souhlasu Republikové rady, jinak je tento úkon od počátku neplatný.
5. Za závazky hnutí odpovídá hnutí celým svým majetkem.
6. Členové hnutí za závazky hnutí neodpovídají ani neručí.
7. Za závazky místního sdružení odpovídá hnutí jen do výše schváleného rozpočtu tohoto místního sdružení.
8. Za závazky krajského sdružení odpovídá hnutí jen do výše schváleného rozpočtu tohoto krajského sdružení.

ČÁST V

ORGANIZAČNÍ ZÁSADY

Článek 27 – Hlasování

1. Všechny orgány hnutí jsou schopny se usnášet za přítomnosti více než poloviny členů nebo řádně zvolených delegátů s právem hlasovat, pokud těmito stanovami není stanoveno jinak.
2. Orgány hnutí rozhodují nadpoloviční většinou přítomných členů nebo řádně zvolených delegátů s právem hlasovat, pokud těmito stanovami není stanoveno jinak.
3. Při rovnosti hlasů je návrh zamítnut.
4. Příslušný sněm hnutí schvaluje pro každé volby republikových orgánů volební řád, který je přílohou originálu usnesení.
5. Volbou člena orgánu na kterékoli úrovni organizační struktury hnutí začíná jeho funkční období a končí funkční období dosavadního člena orgánu, který je nahrazován. Volbou se pro tyto účely rozumí vyhlášení volebních výsledků na volebním sněmu.

Článek 28 – Hlasování per rollam

1. V případě nebezpečí z prodlení, kdy nelze svolat zasedání Republikové rady a nevydáním rozhodnutí hrozí hnutí politická nebo majetková ztráta, může být provedeno hlasování per rollam.
2. Hlasováním per rollam se rozumí vyjádření stanoviska člena Republikové rady ke konkrétně formulovanému problému individuálně. Stanovisko lze sdělit (hlasovat) zejména faxem, e-mailem nebo SMS. Vyjádření člena Republikové rady musí být nezpochybnitelným způsobem zaznamenáno a spolu s předmětem hlasování schváleno do zápisu z nejbližšího zasedání Republikové rady.
3. Hlasování per rollam může použít předseda hnutí nebo zastupující místopředseda.
4. Posuzování výsledku hlasování per rollam se děje analogicky podle článku 27, odst. 1 a 2 stanov.

Článek 29 – Záznamy z jednání orgánů hnutí

1. Ze zasedání orgánů hnutí na všech stupních organizační struktury se pořizují písemné záznamy (dále jen zápisy) takto:
   1. na úrovni místního sdružení z každé členské schůze a jednání rady;
   2. na úrovni krajského sdružení z každého zasedání krajského sněmu a konference, krajské rady, krajské revizní komise a krajské rozhodčí komise;
   3. na republikové úrovni z každého zasedání Republikového sněmu a konference, Republikové rady, Republikové revizní komise a Republikové rozhodčí komise.
2. Zápisy dle bodu 1. musí vždy obsahovat výsledek hlasování a vyhotovují se nejdéle do deseti dnů ode dne zasedání; zápisy podepisují předseda orgánů a další pověřená osoba jako ověřovatelé.
3. Zápisy se vyhotovují ve více vyhotoveních, přičemž jedna kopie zápisu se zasílá do 1 týdne od vyhotovení originálu příslušné organizační jednotce (orgánu) vyššího stupně, tj. orgán místního sdružení příslušnému orgánu krajského sdružení, orgán krajského sdružení příslušnému republikovému orgánu. Zápis z jednání krajského sněmu, krajské konference a krajské rady se zasílá Republikové radě.
4. Zápisy z krajských orgánů se zasílají na vědomí příslušným místním sdružením, zápisy z republikových orgánů krajským sdružením.
5. Revizní a rozhodčí komise na krajské a republikové úrovni dokumentují svou činnost způsobem, který zdokumentuje průběh rozhodování a zaručuje uchování závěrů. Písemný zápis se vyhotoví vždy, je-li prováděna kontrola nebo řešen konkrétní spor. V takovém případě obdrží zápis každá ze zúčastněných stran.
6. Zápisy z jednání orgánů na všech stupních organizační struktury jsou součástí dokumentace hnutí.

Článek 30 – Podpisová pravidla

1. Písemné materiály vyžadující podpis podepisuje předseda příslušného orgánu tak, že podpis je umístěn nad čitelně napsané jméno.
2. K podpisu je oprávněn:
   1. předseda nebo pověřený člen rady místního sdružení jen v rámci svěřené působnosti;
   2. předseda, místopředseda nebo pověřený člen krajské rady jen v rámci svěřené působnosti;
   3. předseda, místopředseda hnutí nebo pověřený člen Republikové rady jen v rámci svěřené působnosti;
   4. předsedové nebo pověření členové všech komisí jen v rámci svěřené působnosti. K podpisu se může dále připojit podpis dalšího člena, určeného orgánem příslušné organizační jednotky.
3. V nepřítomnosti zastupuje předsedu písemně pověřený místopředseda, který se podepisuje tak, že se podepíše nad jméno předsedy a u jména uvede zkratku vz. (v zastoupení).

ČÁST VI

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Článek 31 – Zrušení hnutí

1. Zrušení hnutí lze uskutečnit sloučením nebo rozpuštěním.
2. Při sloučení s jiným politickým subjektem se neprovádí likvidace majetku, ale ten přechází na sloučený subjekt.
3. Při zrušení hnutí rozpuštěním a likvidací, naloží likvidátor s likvidačním zůstatkem podle rozhodnutí sněmu, který zrušení hnutí odsouhlasil ( čl. 20, odst. 2 h).

Článek 32

Do doby ustavení krajských orgánů vykonávají jejich pravomoci příslušné republikové orgány, úkoly krajského sněmu podle čl. 16 odst. 1 písm. a), e), f, g), h) stanov však plní Republiková rada.

Účinnost stanov

1. Tyto stanovy nabývají platnosti jejich schválením mimořádným Republikovým sněmem hnutí NEZÁVISLÍ, konaným dne 18. dubna 2017 v Ostravě.
2. Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem registrace Ministerstvem vnitra České republiky.

v.r. Patrik Hujdus
…..........…………………………
Mgr. Patrik Hujdus
předseda hnutí